Soudní přelíčení – napjatá atmosféra – nikdo z přítomných ani nedutá. Soudce se ptá babičky:
– ”Kolik Vám je let?”
– ”Sedmdesát, pane předsedo”, odpoví žena.
– ”Řekněte nám, co se stalo”, říká předseda.
– ”Seděla jsem takhle jednou v parku na lavičce a užívala krásného jarního dne. Najednou se objevil takový mladík a vetřel se ke mně na lavičku”,vypráví rozechvělým hlasem babička.
– ”Znala jste toho muže?”, chce vědět soudce.
– ”Ne, neznala, ale byl přátelský.”
– ”A co bylo dál?”, nabádá předseda.
– ”Položil mi ruku na koleno”, zjihne stará paní, ”a jemně mně ho pohladil.”
– ”Nechala jste ho?”
– ”Jistě, pane soudce”, usměje se babička. ”Připomnělo mi to má mladá léta. Zavřela jsem oči a představovala si.” babička se zarazí.
– ”No, a jak to bylo dál?”, pobízí předseda.
Babičce ztuhnou rysy. ”Najednou ten spratek dal ruku pryč a zařval:
– ”1. apríííííl !!!”
– ”Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!”
loading...