Príbeh o jašterici

Príbeh o jašterici , 10.0 out of 10 based on 1 rating

Musel jsem navštívit se synovou ještěrkou zvěrolékaře. Stalo se to takto:
Jednoho dne, hned po večeři, za mnou přišel náš syn a řekl mi, že se děje něco špatného s jednou z ještěrek, které vězní ve svém pokoji.
– “Leží tam a vypadá, že je nemocný.” řekl mně. “Vážně, tati. Mohl by ses na něj podívat?”
Nasadil jsem do tváře svůj nejlepší výraz léčitele ještěrek a následoval jsem jej do jeho ložnice. Jedna z malých ještěrek skutečně ležela na zádech a vypadala že se s ní něco děje. Okamžitě jsem věděl co mám udělat.
– “Miláčku!” zavolal jsem, “Pojď se podívat na tu ještěrku!”
– “Ach můj bože!” zvolala manželka. “Myslím, že bude rodit.”
– “Cože?” podivil se syn. “Jmenují se Bert a Ernie, mami!”
Mě to pobouřilo stejně jako našeho syna.
– “Hej, jak je to možné? Myslím, že jsme řekli, že nechceme aby se rozmnožovaly.” řekl jsem vyčítavě manželce.
– “No, a co chceš abych s tím dělala, vyvěsila v jejich kleci ceduli?”
– “To tedy ne, bylo nám řečeno, že kupujeme dva chlapce!”
– “Ano, Berta a Ernieho!” souhlasil syn.
– “Hm, u některých samců se to těžko pozná, však víš.”
Teď už se shromáždila kolem ještěrky celá naše rodina. Pokrčil jsem rameny a rozhodl se ze situace vytěžit to nejlepší.
– “Děti, to bude báječný zážitek.” oznámil jsem. “Budeme svědky zázraku zrození nového života.”
– “Odporné!” ječeli všichni.
Všichni jsme zírali na pacienta. Po velkém úsilí, se objevilo něco jako malinkatá nožka, která však za okamžik zmizela.
– “Neděláme moc velké pokroky.” poznamenal jsem.
– “To malé je ve špatné poloze.” šeptla manželka zděšeně.
– “Něco tati udělej!” naléhal syn.
– “Dobrá, dobrá.” Štítivě jsem natáhl ruku a chytil nožičku když se zase ukázala a jemně za ni popotáhl. Zmizela. Zkusil jsem to ještě několikrát se stejným výsledkem.
– “Mám zavolat pohotovost?” zeptala se nejstarší dcera. “Možná by se jim podařilo nám naše trauma rozmluvit.”
– “Vezmeme Ernieho k veterináři.” řekl jsem zasmušile. Syn si v autě položil klec na klín a jeli jsme.
– “Dýchej zhluboka, Ernie, zhluboka dýchej.” naléhal syn na ještěrku.
Veterinář si vzal Ernieho do ordinace a zkoumal malé zvířátko pomocí lupy.
– “Co myslíte, doktore, císařský řez?” navrhoval jsem znalecky.
– “Velice zajímave.” šeptal si pod vousy. “Pane a paní Cameronová, mohu s vámi na chvíli mluvit soukromě?”
Polkl jsem a kývl na syna, aby šel ven z ordinace.
– “Bude Ernie v pořádku?” zeptala se manželka.
– “Ale jo.” ujistil nás veterinář. “Tato ještěrka nerodí. Abych řekl pravdu, k tomu nikdy nedojde. Ernie je chlapec. Víte, Ernie je mladý sameček. A příležitostně, když dospívá, jako všichni mladí samci, prostě um, um, masturbuje.” Začervenal se a podíval se na mou manželku.
Byli jsme zticha a snažili jsme si to srovnat v hlavách.
– “Takže, Ernie byl prostě jenom, jenom vzrušený.” vyjádřila se manželka.”
– “Přesně tak.” odpověděl veterinář a bylo na něm vidět, jak se mu ulevilo z toho, že jsme pochopili.
Další chvíle ticha. Pak se má zlomyslná, krutá manželka začala chichtat. Chichtala se čím dál víc. A pak se začala skutečně hlasitě smát. Smíchy slzela.
– “On prostě, vidím, jak jsi tahal za jeho, jeho maličkého.”
Smála se tak, že začala lapat po dechu.
– “To by stačilo.” varoval jsem ji. Poděkovali jsme veterináři, chvatně nacpali ještěrku a syna do auta. Byl velice rád, že s ještěrkou je všechno v pořádku.
– “Vím tati, že je ti Ernie skutečně vděčný za to, cos pro něj udělal.” řekl mi syn.
– “To tedy ano, to si ani nedovedeš představit.” souhlasila manželka a znovu se hlasitě rozesmála.

Dvě ještěrky: $140.
Jedna klec: $50.
Návštěva u veterináře: $30.
Vzpomínka na to, jak manžel tahal ještěrku za pinďoura: K nezaplacení!
Poučení z příběhu: Dávej pozor na hodině biologie. Ještěrky kladou vajíčka!

GD Star Rating
loading...

Pridaj komentár

Toto by sa ti mohlo páčiť, no keď nie aspoň nevieš kde bývam