V banke

Postarší sukovitý chlapík vstoupí do banky a zamíří k prvnímu okénku.

– „Chci si v tý vaší podělaný bance založit účet“ , praví bodře.

– „Jak prosím?“ odvětí šokovaná dáma za přepážkou. „Zřejmě jsem vám nerozuměla, mohl byste to zopakovat?“

– „Tak ještě jednou, sakra! Řek sem, že si chci v tý vaší podělaný bance založit účet“, zahromuje chlápek.

– „Je mi velice líto, pane,“ odpoví vzdorovitě a třesoucím se hlasem paní za přepážkou, „ale takovýto způsob vyjadřování v naší bance netrpíme“.

Nato se zvedne odejde do ředitelovy kanceláře, aby ho o incidentu informovala. Ředitel její stížnost vyslechne a potvrdí jí, že není povinna poslouchat hrubé výrazy od klientů. Oba se pak vrátí k přepážce a ředitel se autoritativně ptá toho obhroublého muže:

– „Je zde nějaký problém, pane?“

– „Ale hovno problém,“ praví plebejec, „Jenom jsem vyhrál sto melounů v loterii a chci si je v tý vaší podělaný bance uložit.“

– „Chápu,“ na to ředitel se změněným výrazem v obličeji, „a tahle kráva dělá problémy, že?“